Název

Vandr za vodou / Uhelná Příbram

Popis

…určitě ne za velkou louží a ani finančně za vodou. Prostě jsem si na tenhle květnový víkend vybral štreku, kterou budou spojovat potoky, louže a rybníky a možná trochu víc. Je to okolí Uhelné Příbrami, kraj prostý a málo známý, ale přírodně bohatý. A protože většina plánované trasy nevedla ani značených cestách, potkal jsem minimum lidí, bikerů, odpadků, apod…
Dorazil jsem do Borku. Odsud se vydávám na cestu k první soustavě rybníčků a sem se taky vrátím. Krásná luční cesta mně dovedla k plotům hospodářských stavení obce Pukšice. Nikde žádné východisko - tedy první zásek, lezu přes ploty. Nikdo mně neviděl, a tak putuji do údolí Nejepínského potoka. Tok se zde klikatí krásnou lužní nivou k tajemnému polorozpadlému mlýnu a samotě Strakov. Až potud jsem už jednou na vandru byl. Vím tady o jedné staré zálesácké boudě a několika dalších rybníčkách. Ale ouha, samota i okolní pozemky jsou dnes soukromé a paní mne důrazně vypakovala a fotit mi zakázala. Proti proudu potoka jdu až na vrch Kršinu. Málem jsem zdechnul vedrem a kopcem, tak se kochám výhledem na hřeben Železných hor. Za obcí Tři Dvory je už menší výstup na vrch Kubík a skalní útvar Kobyla. Míjím Uhelnou Příbram, další část cesty bude na buschmana bez cest, snad to dobře trefím. Lesní rybník je vypuštěný a les probral kůrovec, tak Čertovu kazatelnu vidím z dáli. Odpočívám a mířím do mokřad Pod Kazbalem. Je to nevelké území, kde si v hlouby lesa připadám jak na Šumavě. Našlapuji opatrně a pomalu, slyším pohyb a vidím stopy vysoké i černé zvěře. Cítím se tu tak nějak na návštěvě…. Buší jsem vystoupal a vypadl z lesa. Nádherná luka mně vedou do obce Leškovice. Za ní po zelené se jdu podívat k památníkům partyzánského hnutí. A opět cestou necestou kolem Hostačovky na rozcestí Pod výhledem. No žádný tu není, nevím…. ale opakované brodění mi vytvořilo jaro v botách. Na kládách si dávám havaj a scházím do obce Dálčice. Když tady dobře odbočím a zvládnu pak zbytek cesty před les a nějaký ten brod, měl bych stanout na západním skalisku lomu Borek. to by měl být cíl mé dnešní cesty. Už se těším, jak natáhnu šlapky u ohně. Nestalo se, deru se mlázím a obcházím překážky a nevšiml si, že jdu vstříc slunci, které se kloní nad obzor. Úplně jsem ztratil orientaci. Lom nikde, obec Borek taky ne. Zato jsem si dnešní 25km plán vylepšil o další tři navíc. Je tu ale krásně, slunko dělá dlouhé stíny a večeře chutná. Dobrou noc, vy všichni vodní tvoři, z kterými jsem se dnes viděl…..

Nastavení