Název

XXXIII. pieta na Halířce / Dalešice

Popis

Je 10.července. Nasedám na ocelového oře a mířím k Vladislavi. Zvadlo od Třebíčských kamarádů na několikrát posunutou pietní vzpomínku na Halířku tentokrát již určitě platí.
Žlebem kolem práchovny a nevábně vonící továrny přicházíme ke splavu na řece Jihlavě. Tady s Matějem stoupáme kolem vodopádku proti proudu potoka Klíček. Cestu k borovicovým hájům nad roklí si krátíme polem hustě osázeným nějakou řepkou či hořčicí. To jsme si dali....hrůza. Slunce pálí a šlahouny zelené hmoty nás odmítají pustit dál. Pod Kozí skálou se řeka Jihlava vlévá do vodní nádrže Dalešice a nějaký ten kilometr dál se tyčí vysoká skála Halířka. Každoročně se tu scházejí desítky trampů, aby vzpomenuli na kamarády, se kterými bylo tak dobře a teď na nás čekají na druhé straně řeky života. Na úvod promluvil šerif spojených třebíčských osad Simba, kamarádi zapálili slavnostní oheň a klubko muzikantů zahrálo staré trampské písně. Každý si vzpomněl po svém, bylo nás tu opět víc jak stovka. Z různých směrů jsme se na skalní ostroh Halířky sešli, jedním směrem se pak ubíráme. V šenku Na Kopci blízké vesničky Koněšín proběhne druhá část setkání. Cestou jsme osedlali koruny dvou obsypaných třešní, černé a sladké....jako za mlada....
Přišel jsem mezi posledními, hospůdka již praská ve švech a s prvním pivem začala hrát hned muzika. Písničky se střídají ze dvou míst, zpívá se a plká. Vždyť mnozí z nás se hodně dlouho neviděli. Na stolech se objevují zvadla na nejbližší akce, šenkýřka připravila výborný guláš a šťavnatý šnicl, prostě pohůdka. Pozdní odpoledne pojal pak každý po svém, někdo zůstal při kytaře, někdo vyrazil na vejšlap po okolí či k dráze, pár kamarádů zůstalo na chatách v údolí, našli se i tací, jež přijeli na další akce, narozeniny a setkání. Prostě fajn. Tak alespoň pár vzpomínkových fotek....

Nastavení