Název

Šumava / den první a druhý

Popis

Šumava je naše zamilovaná země, a proto se sem s Renčou občas na výpravy vracíme. Vyrážíme v pátek 3. července. Naše východiště bude na samotě u Peckova, co by kamenem hodil a zbytek došel od hory Javorník. První výprava vede do okolí Kvildy, na jelení a rysí stezku. Rysa jsme opravdu viděli, ale nestačili jsme vytáhnout ani dalekohled, ani foťák a byl v trapu. Jeleni měli asi dovolenou, a tak jsme se přemístili k Jezerní slati. Od naší minulé návštěvy trochu zarostla a přišla mi sušší. Ale Šumava na nás dýchla svoji nazaměnitelnou atmosférou a tak se těšíme na zítřejší celodenní vejšlap.
Sobota hned po ránu, přesun do Rejštejna. V plánu máme horu a říčku Křemelnou. Den začíná pěkným vedrem, a tak jsme rádi, že mizíme v porostu. Že si nakrátíme cestu individuálně mimo značku, se nakonec ukázalo jako chyba, neboť jsme místo na Křemelnou vystoupali na Radkovský vrch. Holt Sněžné jámy a Setonův památníček někdy jindy. Vracíme se do údolí k Čeňkově pile. Kolem řeky Vydry je kouzelná stezka. Občerstvovací pauzu děláme v Turnerově chatě a pokračujeme proti proudu dál. Na Antýglu si děláme oběd a odbočujeme k Rokytě a Klostermannovou stezkou na vyhlídku. Cestu lemuje spousta květin, což Renča potřebuje. U Horních Hrádků neplánovaně odbočujeme na vlčí stezku. Je to oblast, kde mají svůj domov a pozorovatel si může i z ptačí perspektivy prohlídnout jejich teritorium. Zahlédli jsme čtyři, prostě paráda. Opouštíme oblast a v nejbližším Srní si dáváme limču a kafe. Po modré se vracíme slušným sešupem k Čeňkově pile. Podél náhonu pak ještě k soutoku Křemelné s řekou Vydrou. Cestou zpátky prozkoumávám lesní jezírko, vypadá jako zatopený lom. Je to bývalý křemenný důl, jmenuje se Nový Kýz a opravdu tu jsou krásné kousky křemene ještě k nalezení. Taky jsme tady našli dvě hrstě lišek. Moc hezký den to byl.

Nastavení