Název

Okolo Orlíka

Popis

Obávám se, že moc nehumpoleckých obyvatel neví, jaký má toto město zajímavý a velký lesopark. S rybníkem Dvořák, léčivou studánkou, židovským hřbitovem a velkým diskgolfem. Je východištěm ke skoro 10-ti kilometrové stezce kolem hradu Orlík a pojímá mnoho zajímavého. A jelikož nám páteční klubový večer T.O. Samotáři a nedělní pracovní povinnosti zkrátily druhý únorový víkend na polovic, byla to výborná volba, pobýt v přírodě alespoň na sobotu. Zvláště, když panovalo skoro jarní bezmračné počasí.
Ten park je opravdu parádní, a co teprve až vše vykvete a ozelení se. Na kraji u rybníka je zajímavý dendrofon, kde jsme si vyzkoušeli, jak zní různé druhy dřeva. Kousek dál s obrovskou vervou hledal skulinu do chaty bělostný hranostaj. Stoupákem jsme zamířili do smíšeného lesa. Brzy jsme stanuli na místech, kde ve středověku probíhalo kutání zlata. Poměrně zvláštní forma povrchové těžby, které se říká dobývka, zanechala dlouhé hluboké jizvy v povrchu přírody. I další stanoviště naučné stezky vypráví, jak těžké a klopotné to tenkrát bylo a jak byli obyčejní lidé vynalézaví. Odbočka nás zavedla do mokřin na okraji lesa. Zákonitě pak následoval výstup zpět pod vrchol, na kterém jsme tušili zříceninu hradu Orlík. Je to už dost let, co jsme tu byli ještě s dětmi. Dlouho jdeme po stopách koňských kopyt a srnčích spárek. Kousek nad úbočím probíhá velká těžba a my ztrácíme značenou cestou. A tak si dvakrát prodlužujeme a jednou zkracujeme domnělou cestu, abychom tak nějak na bushmanna vystoupali na kameniště. Tady jsme vyrušili lišku, ale fotit se nechtěla a okamžitě zdrhla. Vpravo se tyčí věž zříceniny, a tak máme směr. Bohužel tím ale opouštíme stezku, která by nás zavedla k pěkným jezírkům. Hradní brána je zavřená, tedy jen okolo a kamenným mořem pomalu zpět k městu Humpolec. Byl to dobrej nápad a pěknej vejšlap.

Nastavení