Název

Brťovské stráně / Svratecká pahorkatina

Popis

… jsou součástí přírodní chráněné oblasti Svratecké pahorkatiny. Měl jsem tenhle vejšlap v záloze na nějakou jednodenku a rozhodli jsme se pro ni na dušičkový víkend. Z Koroužné vyrážíme ke Švařci. Jsou zde malé přírodní parky s jalovci a spoustou ohrožené květeny. To ocenila hlavně Renča a stanovila opětovnou výpravu sem v květnu, neb budou v květu a nebude takový mokro. Zastavujeme se u hornického kostelíka z druhé poloviny 14.století. Stoupáme podél Brťovského potoka až do stejnojmenné obce. Tady na zastávce obědváme. Přes hřbet Brťovských strání míříme do údolí potoka. Podzim tady hýří barvami. V rokli marně hledám studánku, a tak se po proudu blížíme ke Lhotě u Olešnice. Vím tady o obrovském soukromém chovu exotických papoušků, ale to necháme taky na jaro. Kolem farmy se vydáváme do přírodního parku Lhotské jalovce a stěny. Bahno zde s přehledem vítězí nad pevnou stezkou, ale na rozcestí pod skalami nakonec dorážím. Je tu moc hezky, Tresenský potok skotačí a unáší barevné listí do údolí. Vracíme se kolem krav pod skalní soubor Lamače. Pod 12m vysokou skalou další přírodní památky Dědkovo, odbočujeme do Tresenského údolí. Je to stometrový zářez pod velkou Brťovskou strání a Bolešínským vrchem. Na jeho dně, v délce čtyř kilometrů, meandruje Tresenská říčka. Připomíná mi to údolí Brtničky, jen hlubší, sevřenější a divočejší. Hned na kraji údolí se vracíme, protože se nedá přejít a po lesní technice zbyly hluboké jizvy na cestě. Následuje trojí křížení přes vodu po chatrných lávkách a hustým příkrovem smíšených stromů začíná prosakovat déšť. Čtvrté křížení přes bystřinu je ale už bez lávky, hledáme průchody kolem skal, dereme se mokrou zelení, noříme se do bláta. Cesta se ještě čtyřikrát kříží s říčkou a přichází na řadu brodění mrazivou vodou. Jsme promočení z vrchu i od spodu. Ondra hledá stezky pod skalními stěnami, aby brodění nebylo ještě častější, na Renču přichází trudomyslnost. Z pohodového dušičkového couru se stává slušné dobrodružství. Nějak přestáváme vnímat krásné okolí. Konečně se na obzoru prosvětluje a údolí se rozšiřuje. Kolem chat vycházíme na pevnější cestu, blížíme se ke vsi. Vpravo se v mlze a dešti otevírá Dubovské údolí. Odbočujeme vlevo a já se zastavuji u Korouženské štoly. Je jich v oblasti spousta, v téhle se přestalo těžit v roce 1772. Podél rozvodněné řeky Svratky uzavíráme tento okruh. Bohužel díky počasí jsme se rozhodli nepokračovat na hřeben Dubovského údolí, kde jsou skály Peklovy a Hraběcí stolek s úžasným výhledem na zátočinu řeky Svratky. Máme tedy opravdu důvod se do roklí Svratecké pahorkatiny ještě na jaře vrátit…. Kruci, teď by bodla hospůdka s grogem a horkou kávou……

Nastavení